Poslední lunch

(Užít si Izrael)

Je pondělí 8. května 2017, náš poslední izraelský den. Ráno jsme si prošli Park nezávislosti, teď se musíme vrátit k hotelu. Až při prohlížení snímků mi došlo proč jsme v té zahradě, plné zeleně a vody, nezůstali déle: Pokoj musíme opustit do jedenácti, sbalíno máme, ale na recepci jsme bagáž ještě neodtáhli, aby tam nepřekážela moc dlouho. Pokoj si držíme do poslední minuty – abychom se ještě případně mohli převléci už na cestu, ze zpocených nátělníků a košilek, a také jako zázemí k možnému odpočinku.

Vítězný Únor očima pamětníků

"Celkem v Praze obdrželo 6.650 příslušníků LM 5.960 pušek a ke každé 10. nábojů"
*********************************************

Stále se objevují názory, že převzetí moci komunisty v únoru roku 1948 se dělo ústavním způsobem. I někteří soudobí historikové tvrdí, že převrat byl uskutečněn zejména díky politické obratnosti tehdejších komunistů. Podpora "mas" prý byla jen kamufláží skutečného politického boje. Nebylo to pravda, bylo užito i brutálního protiústavního násilí. Už jsem o tom psal dříve, dnes svůj příspěvek zopakuji – pro další internetovou generaci.

Poslední park

(Užít si Izrael)

Je pondělí 8. května 2017. Včera jsme strávili v Jeruzalémě svůj poslední izraelský den. Ráno jsme obešli Západní zeď odspoda i odshora, odpoledne jsme vylezli na horu Sion a užili si Lví fontánu v Bloomfieldských zahradách. Taky jsme znovu a jinak přešli přes Gehennu, aneb Údolí mordu, kde pro boha Baala (Belzebuba)  pálil lidské oběti nehodný král Sidkijáš, jak mě upozornil pozorný čtenář B. Michal – nikoli Sidjikáš, jak jsem se přepsal já. (Mohl jsem si vybrat i jiné varianty: hebrejské Cidkijahu, Cidkija či české Cidkiáš, Sedechiáš, Sedekjáš či Sedekiáš.) Pokoj máme uvolnit do jedenácté hodiny, taxík na letiště předjede ve tři čtvrtě na dvě, takže máme ještě nějaký čas k dispozici. Bagáž si necháme v recepci o dvě čísla na Jaffské třídě dál a státní svátek oslavíme stylově v Parku nezávislosti (Independence Park, ha-Acmaut Garden).

Lvi za horou Sion

(Ztraceno ve větru)

Minule jsem slíbil, že vysvětlím, proč že jsem zvolil jako podtitulek tohoto písání sousloví "Ztraceno ve větru". A je to proto: Když jsme odešli od malé Západní zdi a ocitli se opět na el-Wad, naskytla se otázka, co s načatým dnem. Plán navštívit Rabínský tunel byl splněn. Na Chrámovou horu se nám nechtělo čekat potupnou frontu. K jedinému vstupu, kterým na Chrámovou horu mohou vstoupit i ďaurové, nevěřící v toho jediného muslimského echtovního boha, vede z prostranství před Západní zdí zatočený dřevěný mostní tunel. Přichází k bráně, jež je dnes ve výšce. Brána se zove Báb al-Magáriba (tedy Maghrebská, případně Maurská, Marocká, Západní, a protože jsme přece v hlavním městě Izraele, tak i židovsky Maimonidova). Tenhle vstup se otevírá toliko ráno mezi 7:30-10 (kdy jsme byli v tunelu) a pak ještě na jedinou odpolední hodinu mezi 12:30 do 13:30. Ještě nebylo poledne, a krom toho nás docela mrzí, že bychom se nahoře nesměli pomodlit. Takže jsme vyrazili na horu Sion, prohlídli si některé tamní pamětihodnosti, a pak přes údolí Syna Hinoma (Gehennu) jsme se šli podívat na krásné Bloomfieldské zahrady, kde jsme konečně dorazili až ke Lví fontáně, ke které jsme se při prohlídce čtvrti Jemin Moše nedostali.

Zeď dole, Zeď nahoře

(Ztraceno ve větru)

Včera jsme navštívili chrám Božího hrobu, nejsvětější místo křesťanského náboženství, dnes se courneme podél nejsvětějšího místa judaismu. Jak jsem minule psal, stihli jsme to k Západní zdi akorát na čas. Je půl desáté, když se v průchodu od Západní zdi na severojižní muslimskou magistrálu el-Wad noříme do hloubek pod arabskými domky. Znovu, už potřetí, vlézám do Rabínského tunelu ("Rabbinical Tunnel", případně "Western Wall Tunnel") Poprvé, v roce 2006, jsem tu byl s mou milou ženou Ivanou, stejně jako  podruhé v roce 2008. (Než se z ní stal anděl, ještě andělštější než zaživa.) Vloni jsme to sem s Janinkou nestihli, jsem rád, že teď ano.

MOBY DICK: Klapání natěšených zobáků

Vadné pražské mozky, prezidentské demence, vrtění lithiem, řízený proces, příznaky extremismu a hladový socialismus.